Novohradské hory 2024
Podzimní vandr do Novohradských hor 25.-28.10.2024
Téměř letní počasí se spoustou hub, liduprázdné, krásné lesy a rybníky, to vše nás provázelo na letošním vandru do Jižních Čech.
25.10. - Výstup na Kraví horu
Auto
jsme nechali na parkovišti u Hojné Vody a ve světle čelovek jsme se
vydali do lesa. Míra to napálil a záhy minul značenou odbočku na Kraví
horu. Nechtěli jsme se vracet a tak jsme vzali azimut lesem přímo do
vršku, že se někde se zelenou značkou potkáme. Cesta to byla dost
kozí, nejen ten offroad mimo stezku, ale i samotná zelená, když jsme
na ni narazili. Divočinou kolem skalních útvarů Napoleonovy hlavy jsme
se dostali až k vrcholu a k rozhledně. Pod ní stál příhodný turistický
přístřešek, takže jsme si krámy nemusli vyndavat do mokré trávy.
Čekali jsme větší plac, ale i tak jsme na úpatí rozhledny našli místa
pro dva malé stany. Dřevo na oheň se v nejbližším okolí ani náhodou
nevyskytovalo, ale z větší dálky jsme natahali pár klád a soušek,
které jsme s pomocí Milošovy super pilky nařezali na použitelnou
velikost a za chvíli se hřáli u ohniště.
26.10. - Stezkou Českem k Benešovu nad Černou
Se
vstáváním jsme to rozhodně nehrotili. Když jsme se probudili, hodiny
ukazovaly 10:10. Hlavně žádný stres. V pohodě snídaně, nápoje, oheň.
To už na rozhlednu začaly přicházet rodiny a skupiny turistů a
turistek. Ohýnek se líbil, nehřáli jsme se sami. Kolem poledne jsme
vyrazili po červené "Stezce Českem" přes Kuní horu, Cikánský vrch a
Zaječí vrch. Před
Benešovem nad Černou na okraji louky jsme se sešli s Michalem, s
Vaškem a jeho ovčákem Ergem, kteří nemohli odjet už ve čtvrtek. Opět
se tam nacházel fajn přístřešek i s ohništěm, ideální místo pro
zakempování. Cestou v lesích všude houby. Mraky hub! Mohli jsme si
vybírat jen ty nej nej, plná taška jich byla. Opečené houby s cibulí a
pancettou nás spolehlivě nasitily, oheň a víno zahřálo, skvělý
večer.
Zbytek
hub z večera jsme si ke sídani udělali jako smaženici. Pobalili,
poklidili, přes louku se zašli podívat do Benešova, kde jsme zjistili,
že tam naprosto chcípl pes a nemají tam ani jednu hospodu. Opět jsme
se mrkli na figury zajíců na Zaječím vrchu a pak po zelené a
neznačenou cestou došli do Černého Údolí. Den před zavřením podniku
Pralesnní hotel jsme tam stihli otevřenou hospodu, no spíš takovou
ratejnu, kde ohřívali mražené jídlo v mikrovlnce a měli to za haute
cousine. Ale co už, Novohradky jsou hospodopustý kraj, je nutné vážit
si každého provozovaného podniku. Za šera a později už za tmy jsme
došli k rybníku Zlatá Ktiš. Na hrázi opět turistický přístřešek s
ohništěm, z tohoto hlediska je to tady naprtostá paráda. Postavit
stany, udělat oheň, uvařit houby, kterých
jsme cestou zase nasbírali plnou tašku. To vědět,
nabalím si polovinu jídla. Jak jsme potom seděli u ohně, musel jsem se
pro něco sehnout, trochu ztratil balanc, najednou pod nohama necítím
pevnou půdu, pár kotrmelců, obrovský šplouchanec, nad obličejem se mi
zavře voda, jen skrz hladinu vidím nahoře na hrázi, jak se tam
objevilo pár svítilen. No paráda! Jsem v rybníku, a to se vším všudy i
s kulichem na hlavě. Nějak se s pomocí kluků vydrápu nahoru, crčí ze
mě jak z vodníka, všechno durch. Něco mám v batohu suché náhradní,
něco mi půjčili kamarádi, nakonec jsem komplet oděn, až na pohory,
které jsou totálně mokré. Ještě nějakou dobu sušíme, ráno se uvidí.
Jak se dalo čekat,
většina věcí je i ráno vlhká. S heslem "to na tobě doschne" jsem se
navlékl do ne zcela suchých kalhot a bot, zbytkem jsem si ověsil
batoh. Najednou se dostavil divný pocit, že mi něco chybí. No jo,
klíčky od auta, které jsem měl ještě večer v kapse u kalhot. Raději
jsem prošel celý batoh, ale nikde nic. To už kluci pročesávali hráz,
kudy jsem 
se
v noci kutálel. A tam, asi deset centimetrů od hladiny rybníka, v
trávě klíček odpočíval. Jestli mě pánbíček z rozmaru v noci postrčil,
možná nechtěl být až taková svině a nechal klíček vypadnout ještě na
suchu. Krásná slunečná neděle, státní svátek. Momo si v rybníku
zaplaval, já už to měl za sebou , tak jsem se nepřidal. Po neznačené
jižní Via Czechia jsme na pohodu došli do Hojné Vody, kde jsme na
parkovišti pod Kraví horou nechali auto. Míšu s Vaškem a se psem jsem
odvezl k jejich autu v Benešově a nakonec naložil naši posádku u Zvonu
setkávání, odkud se nabízely nádherné výhledy na krajinu pod
Novohradskými horami.
Video z akce: YOUTUBE